Neumím se naladit zase na tu vlnu "Já to dokážu!", polevila moje vůle a nějak se nechce vrátit zpět. O co hůř, přicházejí Vánoce, čas cukroví, válení se a nabírání kil. Ne, že bych to plánovala, ale mám strach, že tak nějak dopadnou. Poslední měsíc, co jsem byla doma, jsem docela často cvičila, taky bylo kde a bylo s čím. Moje výkony byly čím dál lepší, trochu se mi zdálo, že i moje tělo dosáhlo nějaké té transformace ... ale v koloběhu práce, praxe a odpočinku přicházelo na řadu odměňování se, polevení vůle, ztrácela jsem vidinu toho, za čím si jdu. Dokonce jsem se těšila zpátky do školy a pryč z domu, těšila jsem se zase na takový stereotyp, který mi nedovolí polevit, tady je všechno jednodušší. Ale zase jsem se neudržela a sladkosti do mě jen padaly. K tomu mě nalomil nějaký moribundus, takže nechodím běhat (což jsem měla v plánu). Odhodlala jsem se na bodyrock workout v naší koupelně 1m X 2,5m , což byl docela challenge, ale v rámci možností to šlo. Uvažuju o dlouhých procházkách po městě, když už nic. Ale nejhorší je odhodlat se a vylézt z toho teplého pelechu. Grrr
A místo toho, abych byla doma a pomáhala s úklidem, připravovala se na Vánoce, které si chci letos užít a užívala si chvíle s přítelem, tvrdnu sama na bytě :-( ... tak jsem si aspoň pustila nějaké koledy vygruntovala byt a možná si i zacvičím. Večer se půjdu možná projít na trhy, naladit se na vlnu Vánoc, ale sama ... to je spíš na depku. Uvidíme, jak to dopadne...
Žádné komentáře:
Okomentovat